realizace
introduction
gallery
technics
people and media

The Architect article

Respect article - Adam Gebrian

Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání

kcev

Ve Vrchlabí byl ve čtvrtek 9. ledna veřejnosti otevřen objekt s dosti komplikovaným názvem – Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (zkratka KCEV), kterému místní okamžitě začali přezdívat "krtek". Když stavba rychle získá svou přezdívku, jde většinou
o něco výjimečného. Vzpomeňte si na chobotnici.

KCEV se nachází v blízkosti kulturní památky bývalého kláštera augustiniánů (dnes Krkonošské muzeum), přes park sleduje zámek (dnes sídlo městského úřadu) a těsně sousedí se samotnou budovou Správy KRNAP, se kterou je přímo propojen podzemním krčkem. Svou formou se nejvíce odvolává na blízký park, jehož se v zásadě stává součástí, a především pak na nedaleké Krkonoše, které mu umožnily vzniknout. Je o dost rozsáhlejší, než se zdá při pohledu zvenku. Podobně jako u ledovce, naprostá většina objemu zůstává skryta pod hladinou terénu. Co nad něj vystupuje, je rozlámaný polygon, jehož vektory jsou přeneseny z hřebenů Krkonoš. Nejedná se tedy o zmenšený model Krkonoš, který by vypadal méně atraktivně a nesrozumitelně, ale o pokus dokázat do stavby přepsat vybrané hřebeny hor a mírnost či strmost jejich svahů. O které hřebeny se jedná konkrétně, se můžete dozvědět z vnitřních popisek na jednotlivých zlomech betonové skořepiny. Samotná budova se tak stává jedním ze způsobů vzdělávání.


kcev

Uvnitř pak najdeme auditorium s kapacitou 78 návštěvníků, laboratoř a učebnu spojenou s dvoupodlažní knihovnou, malou trojúhelníkovou galerii s horním osvětlením, šatny a veškeré technické a sociální zázemí, velkoryse pojatou garáž, která slouží rovněž jako galerie. Materiálově jde o kombinaci dřeva (bezsukové borovicové dýhy), nerezových plechů (toalety), tahokovových podlahových roštů (knihovna, venkovní zářez do střechy), skla (speciálně vyvinuté požární sklo o délce až 4,3 metru), pohledového betonu (nosná konstrukce střechy připomínající skálu) a rozchodníku, který vyrůstá ze zemního substrátu pokrývajícího střechu.


kcev

Za zdůraznění stojí precizní provedení detailů, které u staveb financovaných z veřejných peněz není vůbec samozřejmostí. Právě naopak. Často si neuvědomujeme, že veřejností s oblibou přijímané snížení nákladů o desítky procent oproti ceně odhadnuté při projektu zase až takovou výhrou není. Nejde totiž pouze o snížení marží stavebních firem, jež se dnes občas pohybují v záporných číslech, ale především o zhoršení kvality provedení.


kcev

Rozhodnutím zakopat KCEV pod zem vzniká ovšem také jeden problém. Nyní o to více vyniká podoba budovy Správy Krkonošského národního parku. Je to zvláštní dvojice. Nenápadný, do země zakopaný a díky splynutí s okolním parkem snadno přehlédnutelný objekt KCEV, který svou krásu odhalí až při bližším zkoumání. A předimenzovaný objekt správy parku, jehož problematičnost je patrná
už zdálky. Snad časem dojde i na jeho úpravu.


kcev

Architektura vytváří rámec pro obsah, který by měl mít primární důležitost. Nezbývá než doufat, že se provozovateli podaří naplnit ambice, které byly nastaveny jeho zadáním, ale především velmi kvalitním architektonickým návrhem a špičkovým technickým vybavením (velkorozměrová projekce s prostorovým ozvučením, možnost digitálního záznamu z několika různě rozmístěných kamer, integrované kabiny pro překladatele). Tedy vytvořit živoucí ohnisko výměny informací a příběhů o nedalekých horách a pomáhat vytvářet podmínky nezbytné k zachování jejich krás dalším generacím.